130 let tradice Chateau Bzenec
aneb o historii bzeneckého vína

Genius loci
Na bzeneckých vinicích, vysázených na posledních výběžcích Chřibů, se vínu dařilo už ve středověku. Již tehdy sudy bzeneckého putovaly na formanských vozech až daleko za Prahu…

Antique Vinum bisencii
Víno se v Bzenci pěstovalo odpradávna a jak vypráví pověst, nechala prý kněžna Ludmila na oslavu křtu svého Bořivoje přivést právě bzenecké víno. Ve středověku plynuly z jeho prodeje do pokladen zdejší vrchnosti, zejména pánů z Kravař, Žerotína či Kropáčů z Nevědomí, nemalé příjmy. Kromě vinic majitelů bzeneckého velkostatku a bzeneckých měšťanů, přibývá zejména od 16. století vinic v držení příslušníků mnoha šlechtických rodů, jak z Moravy, tak i z Čech. Přehled o tom, kdo jak velký vinohrad vlastnil, kdy jej od koho koupil nebo komu ho prodal či daroval, vedly v tzv. horenských knihách. Ta nejstarší o bzeneckých vinicích se dochovala z roku 1580. A jak svědčí v ní vedené zápisy, již tehdy se víno pěstovalo na horách, tedy vinohradech, nesoucích jména jako Liščí hora, Novosady, Psí hora, Pohany, Maršálky, Grefty či hora Kněží, Prostřední, Horní nebo Zadní. Své vinice měli v Bzenci například Žerotínové i bouřlivák Petr Vok z Rožmberka, který si společně se svou manželkou Kateřinou z Ludanic plnými doušky užíval plodů svého vinohradu v Horní hoře. Skvělá bonita nejen této vinice přečkala staletí. A tak i současná vína společnosti Chateau Bzenec pochází kromě jiných také právě z těchto prastarých viničních tratí. V roce 1600 pak tuto bezmála pětihektarovou vinici prodali kněžím Jednoty Bratrské. Také jezuité si oblíbili bzenecké víno a patřil jim i prastarý vinohrad Havala.

Víno osvíceného rozumu a průmyslové revoluce
Pokroková éra konce 18. století přinesla v rámci všeobecného rozvoje vědy a hospodářství pokrok i do vinařství, jehož výrobní postupy se od dob středověku téměř nezměnily. Práva a povinnosti majitelů vinic i řád práce na vinici se po staletí řídily tzv. horenským právem, které přísně trestalo ty, kteří by se proti němu provinili, zejména v době vinobraní. Podle tohoto práva například ten, kdo by vjel na koni při honu do vinohradu, přišel o svého koně a musel zaplatit 5 liber masa. Stejný trest v odvodu masa čekal i na toho, kdo vzal z cizího vinohradu dvě tyčky. Vzal-li tyčky tři nebo by je lámal, propadl hrdlem.

Zajímavé informace o Bzenci nalezenete na oficiálnách stránkách města Bzenec